Z článků na našem blogu víte, jaký význam má světlo pro fungování lidského organismu, jeho biorytmů či celkové psychiky jedince. V přírodě hraje velkou roli již od počátku věků, a proto si život bez něj nedokážeme ani na chvíli představit.
Slunce místo kamen
Pokud si dosud pamatujete některé z hodin fyziky, nejspíše si vzpomínáte, že obecně je světlo viditelnou částí elektromagnetického vlnění. Na základě jeho vlnové délky, která se pohybuje mezi 390 a 760 nm, světlo řadíme do několika kategorií. Záření o nižší či vyšší vlnové délce již naše oko nerozpozná. To, jež přesahuje 760 nm, nazýváme infračervené. Šíří se od Slunce a pro nás představuje především důležitý zdroj tepla. Díky konverzi proniká do kůže organismů, aniž by zahřívalo vzduch mezi zářičem a příjemcem energie.
Pole, louky, lesy
Zelená barva působí jako synonymum ke slovu život. My jsme se proto rozhodli přesedlat z fyziky na biologii a nahlédnout pod pokličku významu světla pro všechnu zeleň kolem nás. Přestože jsou potřeby každého druhu velice individuální, i v tomto případě platí několik obecných pravidel.
My si povíme o těch týkajících se červeného, modrého a zeleného světla:
- Červené světlo: Podporuje růst stonků a listů, reguluje období kvetení, vegetačního klidu nebo klíčení semen. Má proto na rostliny zásadní vliv. V ulicích měst můžeme narazit na tzv. ekologické osvětlení se zvýrazněnou červenou složkou, které stimuluje růst stromů, ale zároveň zhoršuje bezpečnost kvůli špatnému podání barev.
- Modré světlo: Potřebná míra zastoupení modrého světla se mezi jednotlivými druhy liší. Citlivost navíc závisí i na fázích životního cyklu rostliny. Určitě však ovlivňuje množství chlorofylu a podobně jako červená složka růst stonku a sílu i tloušťku listů.
- Zelené světlo: Na tento typ často zapomínáme a považujeme ho za nepotřebný. Zelené světlo přitom na rozdíl od červené a modré složky proniká i do vnitřních vrstev listí, kde zajišťuje fotosyntézu.
V kombinaci všech tří barev vzniká bílé světlo, jež umožňuje přirozené vnímání odstínů lidským okem, a tedy usnadňuje vizuální kontrolu rostlin a objevení případných problémů či chorob. Při použití vhodně voleného bílého světelného zdroje navíc doplňuje spektrum o zelenou složku, aniž by bylo nutné zapojovat její vlastní zářič.
Dosažené informace se v praxi využívají k pěstování květin a zemědělských plodin v uzavřených prostorách. Moderní techniku využívají nejen odborníci, ale také amatéři pro vytvoření ideálních podmínek pro pokojové rostliny.
Vnitřní hodiny
Jak je možné, že zvířata poznají, kdy se mají uložit ke spánku i bez ciferníku a ručiček? Co je pak ráno naopak vzbudí? Správnou odpověď již mnozí tuší – může za to světlo! Naše buňky původně řídila jen sama příroda a mnohdy jí v tom dopomohlo právě Slunce, přirozený zdroj záření. Došlo ke vzniku cirkadiánních biorytmů, které ovlivňují produkci hormonu melatoninu a s ní i náš spánkový režim. Při jejich narušení člověka postihují komplikace v podobě nespavosti či přehnané únavy a dalších poruch.
Jakou roli v této problematice hrají umělé zdroje osvětlení se dozvíte v článku o světelné hygieně.
Přírodní léčitel
Na téma zdraví narazíme i v tomto odstavci. Naše buňky jsou na základě svého stavu a typu ozařování schopné strukturální a funkcionální aktivace. K té dochází díky procesu syntézy aktivních forem kyslíku (AFK) a oxidu dusného (NO), jenž se spouští právě při působení infračerveného či červeného světla. Jelikož AFK a NO snadno pronikají tkáněmi v organismu, plní jeden z nejdůležitějších léčivých efektů světla – stimulují přes pokožku buňky krve a mají pozitivní vliv na celý krevní oběh.
Jako další příklad léčby si uveďme ozařování denním světlem nebo speciálními zdroji užívané v případě výskytu novorozenecké žloutenky. V současnosti také často slyšíme o tzv. fotodynamické terapii. Jedná se o metodu, která využívá látky a sloučeniny, jež se působením světla aktivují a podobně jako toxiny rozrušují tkáně, v nichž jsou obsaženy.
Podávají se proto, aby se hromadily v místech nežádoucího růstu. Tento efekt lze poté využít v mnoha oblastech – při léčení zhoubných nádorů, u kožních chorob, leukémie, při odstraňování autoimunitních obtíží, transplantacích, ale také v očním lékařství. V neposlední řadě se tato technika uplatňuje při odstraňování aterosklerotických plátů v artériích pro zlepšení průchodnosti a zásobování krví důležitých orgánů, a tím předcházení infarktů a podobných hrozeb.
Čtete o vlivu světla na živé organismy poprvé? Pak si určitě nenechte ujít další z našich článků, které se tímto tématem zabývají – Psychologie světa barev a Svícením ke zdraví aneb Základní pravidla světelné hygieny. Pomozte svému tělu najít v životě balanc a srovnejte své biorytmy s pomocí chytré lampy NARY.
